Závěr:
Polyamino a polyhydroxy fullereny ukazují, že rozpustnost ve vodě roste s počtem skupin zavedených do molekuly.
Lze jednoznačně konstatovat, že ve vodě rozpustné fullerenové deriváty mají značné ochranné účinky proti oxidačnímu stresu jako lapače volných radikálů in vitro a in vivo (Dugan et al. 2001, Ali et al. 2004, Bakry et al. 2007, Injac et al., 2008).
Radioprotektivní účinky byly prokázány u fullerenolů, karboxyfullerenů, polyvinylpyrrolidonu obaleného fullerenem a DF-1.
Tabulka 1 shrnuje srovnání DRF po jednorázové aplikaci ve vodě rozpustného dendrofullerenu DF-1 30 minut před ozářením (DRF = 1,22) s účinky jiných radioprotektiv.
Vzhledem k tomu, že tyto látky (fullerenol, DF-1) nemají žádné nebo mají jen malé vedlejší účinky, mají velký potenciál stát se radioprotektivy s možností opakovaného podávání, které je při standardní frakcionované radioterapii nezbytné.